Nouzová nocoviště-propojená
Výlety Šumava, Česká Republika
Nouzová nocoviště-propojená
Fotky a zajímavosti naleznete v ''Bodech zájmu''.
První den
Nouzová nocoviště jsme navrhli od Železné Rudy, kam můžete přijet vlakem nebo autobusem, až po Novou Pec, odkud můžete také odjet vlakem i autobusem.
Pokud pojedete vlakem, vystupte v Železné Rudě. Z vlakového nádraží sjeďte na hlavní silnici, odbočte vlevo do centra. V ulici 1.máje si můžete nakoupit zásoby na první dny. Příležitostí po cestě na nákupy je poměrně dost. Poté před kostelem Panny Marie pomocné na Klostermannově náměstí
|
|
(bankomat ČSOB) zahněte doprava a pokračujte po trase č. 2113 směrem Debrník – rozc. Za tratí odbočte doleva a kolem hřbitova pokračujte mírným stoupáním až k rozcestí Debrník. Zde se vydejte opět doleva na rozcestí Zámecký les. Stoupání již nabírá větší intenzity. Na tomto úseku se nachází místa pro odpočinek na udržovaných lavičkách. Dále pokračujete nepříjemným stoupáním až k místu zvaném Pod Polomem. Zde se na informačních tabulích dozvíte, že se nacházíte na jednom z mála míst výskytu tetřeva hlušce. Cestou je krásná vyhlídka na Velký Javor a vesničky v Německu. Stojí tu také za povšimnutí, jak si v těchto místech poradil les s následky ničivého orkánu Kyrill z roku 2007. Další dobrou zprávou je, že pro tento den vás k prvnímu nocovišti v Hůrce čeká pouze sjezd. Dále projedete ostrou zatáčku s názvem v zátočině. Za ní se dostanete k Rudské křižovatce, kde odbočíte doprava k nedalekému nocovišti. Kousek od nocoviště směrem Nová Hůrka se nalézá hrobka rodiny Abelů. Délka 11,40 km.
Druhý den
Upozornění: V zimním a jarním období: 15.11. - 15.7 .je úsek za jezerem Laka z důvodu ochrany tetřeva hlušce uzavřen. Ovšem přijedete-li na jaře či v červnu, nezoufejte. Od jezera Laka se vraťte k hrobce, kterou minete a za chvíli na rozcestí Stará Hůrka odbočíte doprava na ''Vysoké lávky''. Příjemným sjezdem dojedete do Prášil, kde se opět napojíte na trasu. Vyhnete se jednomu velmi nepříjemnému stoupání a ušetříte spoustu sil.
Druhý den vás čeká nejnáročnější část celého týdne. Vydejte se směrem Jezero Laka. Začátek je velmi obtížný. Cestou k jezeru odbočte za potokem doprava. Po prohlídce jezera Laka se vrátíte na rozcestí a pokračujte vpravo na Horní Ždánidla. Příští necelé 2 km jsou velmi náročné na fyzičku, ale sjezd k Horním Ždánidlům vám vynaložené úsilí vynahradí. Ve chvíli, kdy přijedete opět do lesa, jste na rozcestí, kde pěší se mohou vydat ostře vpravo směrem na Gsenget a Frantův most. Přes Prášilský potok pokračujte po zelené. Příštích cca 4,3 km si vyšlápnete ukrutné stoupání k Poledníku. Doporučujeme jít dále jako cyklisté. Z Horních Ždánidel směrem na nedaleké Prášily. Za Horními Ždánidly přijedete na rozcestí, za kterým začíná nebezpečný strmý sjezd! V Prášilech na rozcestí v zatáčce pokračujte rovně (k Archeoparku doleva v současné době nefunguje, ale naproti máte možnost navštívit lanové centrum) a po chvilce si nenechte ujít prohlídku botanické zahrady a Bizonů. Stále se držte cyklotrasy č.2113. Po prohlídce pokračujte ven z obce. Projedete okolo rozcestí u Prášil, za ním se držte rovně a za parkovištěm Slunečná na Grubergu odbočte doprava na Liščí díry a Poledník. Připravte se na stoupání až na rozhlednu Poledník. Kdo nesleze z kola až na rozcestí Předěl je ve formě! Dorazili jste na horu Poledník, kde je rozhledna, bufet a nouzové nocoviště. Délka 19 km.
Třetí den
Třetí den pokračujte na nedaleké rozcestí Poledník, kde se pěší mohou vydat vpravo po červené značce k Tmavému potoku. Cyklisté sjedou na Předěl. Zde odbočí vpravo a na dalším rozcestí pokračují vlevo. Ve sjezdu jsou nebezpečné odvodňovací kanálky! Na rozcestí Zelená Hora ve tvaru T (Bavorská cesta) odbočte vpravo, minete Vaňkovu cestu, za Oblíkem a frčíte na Tmavý Potok. Chcete-li se podívat k vyhlídce na Oblíku, je to na kolech nemožné. Dále pokračujete na Javoří pilu, kde se dáte doleva a stoupáním se dostanete k Tříjezerní slati. Pod Oblíkem odbočte vpravo. Nenechte se mýlit rozcestím s názvem Oblík, jsou tu doopravdy dvě. Po prohlídce kouzelné slati pokračujte sešupem na Rybárnu, kde se znovu napojíte na trasu č. 2113. Poté se kolem Roklanského potoka dostanete až k dalšímu nocovišti před Modravou. Délka 13,12 km.
|
|
Čtvrtý den
Čtvrtý den se vydáte přes lávku k pivovaru do Modravy. V Modravě u muzea dřevařství odbočíte doprava směrem rozcestí Na Ztraceném (cyklotrasa č. 1023). Na konci parkoviště u muzea se nachází soutok Roklanského a Modravského potoka, čímž vzniká řeka Vydra. Proti proudu Modravského potoka se dostanete na rozcestí Modravský potok a zde odbočíte doprava a dostanete se až na rozcestí Na Ztraceném. Na tomto rozcestí odbočte doleva směrem Ptačí nádrž. Odtud pokračujte vpravo na Černou horu. Pojedete táhlým stoupáním po celkem slušné lesní cestě. Z Modravy na vrchol Černé hory je převýšení skoro 300 m! Na Černé hoře se vám při dobré viditelnosti podaří uvidět vpravo Poledník, nebo ve směru chůze i Alpy. Z vlastních zkušeností víme, že jsou vidět lépe spíše v zimě, kdy nám ve výhledu nedělá clonu odpařující se Dunaj. Z Černé hory sjedete na rozcestí U Pramene Vltavy, na kterém pokračujete rovně k nedalekým pramenům. Pak se kousek vrátíte zpět na rozcestí U Pramene Vltavy a odbočíte vlevo směrem rozcestí Na Strážní stezce. Odtud jedete krátkým strmým stoupáním přerušovaným odvodňovacími kanálky k rozcestí Pod Stráží. Na rozcestí Pod Stráží se držte vpravo a na dalším rozcestí odbočte doprava směrem Bučina. Krátkým sjezdem s proti-kopcem se dostanete na asfaltové rozcestí. Vyhlídka s restaurací je kousek vpravo, nocoviště kousek vlevo od Bučina – rozc.. Délka 19.52 km. Z Modravy až sem mají cyklisté i pěší stejnou cestu. Chcete-li již tento den odjet vlakem, sejděte do Kvildy. Z Kvildy se svezte autobusem do Vimperka. Z autobusového na vlakové nádraží je to pouhých 300 m do mírného kopce. Vlakové nádraží je za viaduktem směrem na České Budějovice.
Pátý den
Na pátý den se můžete těšit jako na odpočinkový . K nocovišti ve Strážném je to 15,8 km většinou z kopce. Z nocoviště se vydejte směrem Bučinu (cyklostezka č. 1023). Na Bučina – rozc. odbočte vlevo a pokračujte sjezdem až k rozcestí Furík a následně Knížecí pláně – rozc. Zde stojí za to si trasu kousíček prodloužit k místu, kde býval kostel. Dozvíte se zde více o pohnuté historii této oblasti. Pěší se na rozcestí nevracejí, ale mohou pokračovat od hřbitova po červené značce podél hranice přes rozcestí Žďárek, Pod Žďáreckou horou, Nad Točnou až k nocovišti. Cyklisté se vrátí na rozcestí, odbočí doprava na Knížecí Pláně. Za hospůdkou na Knížecích Pláních odbočíte doprava na Žďárecké sedýlko a zde pokračujete opět vpravo ke kouzelnému Ždáreckému jezírku. Od jezírka pokračujete pohodovým sjezdem až do Strážného. Na rozcestí U Časté odbočíte doprava. Je zde rybí restaurace. Po 250 m opět zahněte doprava, kde na vás čeká krátké strmější stoupání k rozcestí Na Kapličce. Odbočka je nenápadná, dejte si pozor, u benzínky jste již kousek za ní. 100 metrů Za rozcestím Na Kapličce je nouzové nocoviště. Pokud chcete na vlak, sejděte do Strážného a svezte se autobusem do nedaleké Kubovi Huti či Vimperka.
Šestý den
Šestý den na vás čeká nejkratší úsek z celého týdne. Pěší mohou pokračovat z rozcestí Na Kapličce po červené značce k rozcestí U krmelce, kde odbočí doleva a u podjezdu pod hlavní silnicí se napojí na popis trasy. Z nocoviště sjedete zpět do Strážného a odbočíte doprava k benzínové pumpě. Za ní najedete na hlavní frekventovanou silnici, po 300 metrech na vrcholu stoupání z ní sjedete doprava na starou asfaltku. Ta vás dovede až k nedalekému podjezdu pod silnicí. Za ním pokračujte po cyklotrase č. 1023, která vás dovede až do Nového Údolí k dalšímu nouzovému nocovišti. Asfaltový povrch cesty na tomto úseku se střídá s polní cestou. První rozcestí za silnicí se jmenuje Dolní Cazov. Zde pokračujte vpravo směrem Mláka. V těchto místech jsou rozcestí rychle za sebou, držte vždy směr Nové Údolí (cyklostezka č. 1023).
Od rozcestí V Podkově vás čeká strmější sjezd až do Nového Údolí. Zde se nachází muzeum Pošumavské jízdní dráhy. Pokud již nebudete chtít pokračovat k poslednímu nocovišti Pod Plešným jezerem, nastupte na vlak již zde. Vlaky odtud jedou jak na Český Krumlov, tak i na Volary. Protéká zde i Studená Vltava pramenící v Německu. Nepřístupný soutok s Teplou Vltavou, na jejíž pramenech jste byli pod Černou horou, se nachází mezi Stožcem a Novou pecí. V případě, že tu přespíte, naleznete nocoviště nedaleko směrem Stožec. Délka úseku je 13,8 km.
Sedmý den
Sedmý den vás čekají prudké stoupání i pohodové sjezdy k nocovišti Pod Plešným. Z nocoviště se vrátíte k rozcestí Nové Údolí a pokračujte vlevo po cyklostezce č.1023 na 3 km vzdálený Rosenauerův pomník. Ještě před ním dojedete po asfaltce k Novému Údolí – rozcestí. Zde pokračujte vpravo již strmějším stoupáním po pěkné asfaltce až k pomníku. 200 m za pomníkem se nachází viditelné místo po nádrži. Zde se dozvíte, za jakým účelem byla nádrž zřízena. Po zhlédnutí pomníku se vraťte k odbočce. Pěší se mohou vydat doprava a extrémním stoupáním po červené značce přes Třístoličník, Trojmezí se dostanou až k Plešnému jezeru. A nebo také mohou pokračovat jako cyklisté rovně a úzkou pěšinkou pokračují dále. Po chvilce se na rozcestí vydejte rovně po již rozšířené zpevněné lesní cestě sjezdem k rozcestí ve tvaru písmene X. Pokračujte rovně k nedalekému Stockému potoku. Zde se vydejte vlevo a po pěkné asfaltce pohodovým táhlým sjezdem se dostanete až k rozcestí u Oslince. Za tímto rozcestím se držte vždy vpravo (minete čtyři rozcestníky) až dojedete k ostré levotočivé zatáčce se stavením a posezením. Dále pokračujete sjezdem až k rozcestí Hučina, kde na rozcestí ve tvaru T odbočíte doprava a pokračujete po cyklostezce č.1029 směrem Plešné jezero. Našetřené síly se vám budou jistě hodit. Mírným stoupáním se dostanete na rozcestí ve tvaru Y. Zde máte dvě možnosti – pokračovat vlevo a zkrátit si cestu k nocovišti, nebo vpravo strmým stoupáním k Plešnému jezeru. Po prohlídce jezera se vrátíte k rozcestí U Stříšky. Zde odbočíte doprava a po chvilce sjezdu opět doprava. U Rosenauerova lesa odbočte doprava a závěrečným stoupáním na celém tomto týdenním výletu se dostanete až k poslednímu nocovišti, které se nachází nalevo od cesty u Jezerní stezky. Délka úseku 23 km. Pěší si zkrátí cestu z Plešného jezera k nocovišti po kamenném moři. Věřte, že výrazně.
Poslední den
Další den pokračujte sešupem na Novou Pec. Po 1,2 km se dostanete k rozcestí ve tvaru T. Zde se nachází občerstvení Říjiště s posezením. Dále pokračujete vlevo až k Rossbachu. Z tohoto rozcestí můžete pokračovat doprava podél Schwarzeberského kanálu až do nedaleké Nové Pece. My jsme pokračovali rovně po žlutém značení k rozcestí Jezerní potok, kde odbočíte doprava. Na rozcestí Dlouhý Bor odbočte vlevo. Na rozcestí u restaurace v Nové Peci odbočte doprava na nádraží. Délka posledního úseku je 7km.
Na tomto výletu nastoupáte cca 2300 výškových metrů a zhruba stejný počet metrů naklesáte! :-)
-
Nádraží Železná Ruda (výchozí bod)
-
Orea Resort Horizont *** (mimo trasu) - Špičák
-
Penzion U Kaplicky *** - Železná Ruda
-
Samoobsluha COOP
-
Bankomat u startu trasy
-
Vyhlídka na Velký Javor
-
Nouzové nocoviště Hůrka
-
Hrobka rodiny Abelů
-
Penzion Pod Hůreckým Vrchem *** (mimo trasu) - Nová Hůrka
-
Jezero Laka
-
Horní Ždánidla
-
Potraviny a cukrárna
-
Informační středisko Prášily
-
Penzion Kovárna - Prášily
-
Archeopark
-
Bizoni v botanické zahradě
-
Nouzové nocoviště Poledník
-
Polední hora vrchol
-
Rozhledna Poledník
-
Odvodňovací rigoly
-
Javoří pila
-
Tříjezerní slať
-
Rybárna
-
Nouzové nocoviště Modrava
-
Muzeum dřevařství
-
Bufet Modrava
-
Soutok Roklanského a Modravského potoka
-
Černá Hora
-
Vyhlídka nad prameny Vltavy
-
Pramen Vltavy
-
Bučina
-
Nouzové nocoviště Bučina
-
Bývalý kostel
-
Knížecí Pláně
-
Žďárecké jezírko
-
Strážný - U Časté
-
Chalupa Strážný - Strážný
-
Nouzové nocoviště Strážný
-
Dolní Cazov
-
Krásná hora
-
Nové Údolí CZ/D
-
Hotel Nové Údolí *** - Nové Údolí
-
Nouzové nocoviště Nové Údolí
-
Rosenauerův pomník
-
Plešné jezero
-
Nouzové nocoviště Pod Plešným jezerem
-
Rakouská cesta - U Říjiště
-
Ubytování Nová Pec - Nová Pec
-
Wellness Hotel Marlin *** - Nová Pec
-
Nádraží Nová Pec
Volby
Milé děti, budeme vám vyprávět příběh, který se stal před mnoha a mnoha lety na západní hranici Českého království na horách se jménem Šumava.
Štastně zde žili naši hrdinové sokol Šumavák, skřítek Pohraničník a jeho poddaní, čert Přáda a jeho syn Přádík, přísný hajný Hynek, víla Martinka, žába Vltavka, rys Dobrák, sojka Zpravodajka, ježibaba Intrikářka, vodník Pepa a věčně veselý medvěd Bambula, který měl rád brusinkový likér.
Charakteristika postav:
Sokol Šumavák, který za doby vládnutí hnízdil na vrcholu Sokol nad Hamerskými svahy nedaleko osady Horská Kvilda. Z tohoto místa měl velký přehled, co se v jeho království děje.
Skřítek Pohraničník, který žil se svými poddanými skřítky na vrchu Ostrý, kde zapadá slunce za obzor, začíná zde Šumava a schází se všichni jmenovaní na porady.
Čert Přáda a jeho syn Přádík žijí v jeskyních pod Čertovo jezerem, do kterých ale vchod nenaleznete.
Přísný hajný Hynek, který bydlí na hájence na Březníku.
Vílu Martinku můžete spatřit na šumavských slatích, jezerech, ale také na vodopádu Bíla strž.
Žába Vltavka sedí na prameni Teplé Vltavy pramenící z magické Černé hory. Její sestra sedí na prameni Studené Vltavy, který pramení na druhé straně hranice nazývané Bavorsko.
Rys dobrák se vždy objeví tam, kde je potřeba pomoci.
Sojka Zpravodajka hnízdila na Ptačí nádrži nacházející se pod magickou Černou horou. Sojka si občas půjčí, co jí nepatří, ovšem také roznáší zprávy.
Ježibaba Intrikářka, která se tak rychle přesouvá z místa na místo, že je dodnes záhadou, kde se tu vlastně vzala.
Vodníka Pepu najdete zejména na Plešném jezeru.
Medvěda Bambulu, můžete potkat na Medvědí stezce, ale také u Žďáreckého jezírka, kde si sbírá brusinky na svůj likér.
Čmelák Bill a Kelt vstoupí do příběhu později.
Děj:
První příběh, který vám budeme vyprávět, bude o tom jak si v horách Šumava, zvolili jeho obyvatelé nového vládce. Sokol Šumavák byl již starý a měl nalétáno mnoho kilometrů nad šumavskými hvozdy. Musel tedy přistoupit k nelehkému kroku a zvolit svého nástupce. Za jeho panování byl v lese pořádek, protože vše řešil moudře a chytře.
Jednoho jarního večera, když slezl ze šumavských strání i ten poslední sníh, oblétl sokol Šumavák všechny pohádkové bytosti a řekli jim, že následného dne proběhne volba nového vládce. Druhého dne se západem slunce se všichni dostavili na vrch Ostrý, kde sokol Šumavák často vysedával a ze skály sledoval, co se děje v okolí. Na volbu přišli všichni: skřítek Pohraničník, medvěd Bambula, čert Přáda, ježibaba Intrikářka, žába Vltavka, sojka Zpravodajka, rys Dobrák, víla Martinka, přísný hajný Hynek i vodník Pepa. Začala tajná volba. Moudrý sokol Šumavák navrhl, že nejlepším kandidátem na jeho místo je skřítek Pohraničník. Jelikož byl moudrý a chytrý, zasadil se aby volba byla správná a demokratická. Milé děti, demokratická znamená svobodná. Nechal tedy všechny pohádkové bytosti, aby usedli k jednacímu stolu a zvolili si svého protikandidáta. V tajné volbě si obyvatelé Šumavy zvolili za druhého kandidáta medvěda Bambulu, který byl neustále veselý, protože pořád pil brusinkový likér.
Sokolovi Šumavákovi se výsledek vůbec nelíbil, protože věděl, že medvěda ovládá ježibaba Intrikářka, ale tuto volbu musel uznat. K té důležité volbě, kde se rozhodovalo mezi skřítkem Pohraničníkem a medvědem Bambulou došlo přesně o půlnoci, když za obzorem jakoby ve znamení důležitosti, začaly znít hromy a blesky. To ale jen ježibaba intrikářka začala kout pikle. Toužila ovládnout Šumavu a proto chtěla, aby vyhrál její kandidát medvěd Bambula, který pil hodně likér a nechal se snadno ovládat. Ve volebním programu měl skřítek Pohraničník, že se zasadí o mír, vše bude řešit čestně a bude panovat spravedlivě. Ježibaba Intrikářka, která se setkala s medvědem Bambulou, mu těsně před tajnou volbou poradila: Budeme dobývat cizí uzemí a zvětšovat svou zemi, zavedeme výběr mýtného na Zlaté stezce a neposlušné trestat vězením. Ježibaba Intrikářka naklonila na svojí stranu také čerta Přádu, vodníka Pepu a sojku Zpravodajku.
Stalo se to, co si nikdo nepřál a tajná volba skončila nerozhodně 5 ku 5. Skřítka Pohraničníka volili rys Dobrák, žába Vltavka, víla Martinka i přísný hajný Hynek. Naopak pro medvěda Bambulu byli ježibaba Intrikářka, čert Přáda, sojka Zpravodajka a vodník Pepa. Podle místního volebního zákona musel rozhodnout svým rozhodujícím hlasem sokol Šumavák, z čehož neměl vůbec žádnou radost.
Sokol Šumavák s neklidem v duši jako svého nástupce určil skřítka Pohraničníka. Věděl, že toho čeká nelehké panování. Než odletěl na zasloužený odpočinek na Strahov, kde se slétají sokoli, přibylo mu na jeho poctivé duši mnoho šrámů.
Další díl „Závody” naleznete ve výletu Čertovo a Černé jezero. Děj se odehrává v místech tohoto výletu.
Autor: Jiří Dráb
