Řopík Jedovary

Bunkr Českosloveského lehkého opevnění Řopík u obce Jedovary.

Něco z Historie:

S nástupem Adolfa Hitlera k moci (30.1.1933) začalo předválečné Československo s výstavbou vojenského opevnění. První linie byla budována přímo na hranici a to zejména na severu, odkud se předpokládal největší útok. Byla zbudována i tzv. Plzeňská čára, která měla chránit průmyslové město Plzeň. Z těchto linií se plánovalo ustoupit až k čáře Liběchovské, která plynule navazovala na Pražskou a Vltavskou čáru. Pražská čára byla budována v dostatečné vzdálenosti od Prahy, mimo dostřel Německého dělostřelectva. Po ústupu na Českomoravskou vrchovinu naši velitelé počítali se zapojením našeho spojence Francie do války. Následně jsme se měli přidat i my se svým protiútokem. Tato taktika ovšem počítala ještě se dvěma důležitými faktory - neutrálním Rakouskem a přátelským Polskem (bohužel Polsko si v té době činilo nároky na část našeho území - část Těšínska). A to z důvodů, aby nás Německo nemohlo sevřít do kleští. Náš stát se obával i napadení ze strany Maďarska, proto se stavěla opevnění i na jižní hranici s Maďarskem. Opevnění nebyla dokončena v plném rozsahu a po Anschlussu Rakouska (12.3.1938), vše vzalo za své. Po Mnichovském diktátu a připojení Sudet k Německu (30.9.1938) toto obranné postavení ztratilo veškerý smysl. Naše armáda dosáhla po mobilizaci zhruba stejného počtu vojáků, jakého měla Německá před mobilizací. Počet našich vojáků čítal po mobilizaci cca. 1,2 milionů mužů. Němci disponovali ke konci války armádou čítající 17 mil. vojáků. Případná pomoc Ruska byla neuskučnitelná, protože žádný příhraniční stát nesouhlasil s přechodem Sovětské armády přes svá území. V té době jsme na východě sousedili s Rumunskem, které ovšem svolení dalo příliš pozdě. Výstavba bunkrů byla finančně velmi náročná a k důkladnému dokončení potřebovala ještě několik dlouhých let. Naší slabinou bylo zastaralé letectvo, které by v případném konfliktu hrálo důležitou roli.

Jeden z českých generálů pravil: „Nikdy v historii nebránil nikdo tak složité území, proti tak veliké přesile.”

ZOO Dvorec

Zoologická zahrada se zaměřuje na velké kočkovité šelmy (lvi, tygři, levharti, atd.). Naleznete tady přes 70 druhů zvířat.

Bunkr z II. Světové války

Na tomto místě si prohlédnete dochovalý bunkr. Na tabuli si můžete přečíst zajímavosti o bariérách z II. Světové války. Tento bunkr byl postaven v předválečné době a je jeden z 5 dochovalých v okolí Českých Budějovic. Bunkr unikl pozdějšímu zničení, díky blízkosti železniční tratě. 

Zámek (augustiniánský klášter) v Borovanech

Zámek založený v roce 1455 Petrem z Lindy. Objekt by měl být spíše řazen mezi kláštery, protože většinu času působil k tomuto účelu. Až ke konci 18.století se dostal do šlechtických rukou a proto jej můžeme řadit mezi zámky. Na nádvoří zámku můžete posedět v zámecké kavárně. 

Prohlídky:

Květen, červen, září:
- prohlídky ve všední dny: v 10 a ve 14 hodin
- prohlídky o víkendu: v 10, 11, 13, 14 a 15 hodin

Červenec, srpen:
- prohlídky v 10, 11, 13, 14, 15, 16 a 17 hodin 

internetové stránky kláštera.

Poslední aktualizace 3. 4. 2017

Pohled na pomník Jana Žižky

Zde můžete navštívit Žižkovo a husitské muzeum, či si prohlédnout památník Jana Žižky. 

Buškův hamr

Buškův hamr je jedním ze tří zachovalých funkčních hamrů na území České republiky. Dnes je v objektu instalována stálá muzejní expozice hamernictví s jedinečnou kolekcí nářadí hamerníka. Celé zařízení je poháněno třemi vodními koly, jež uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. K přívodu vody na kola slouží hamru uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Veškeré toto zařízení je za příznivého stavu vody v Klenském potoce možno vidět v provozu na vlastní oči.